A čas se zastavil...

"To byly časy, kdy čas jakoby nebyl. Časy, kdy jsme se scházeli okolo stolu, s rodinou, přáteli. Na zahradě, nebo v kuchyni, kde hořká vůně kávy na plotně, příslib tepla unikajícího z pod pokliček a sladkost čokoládového dortu ve vzduchu objímaly dům i naše smysly. Časy vzpomínek, kdy jsme mluvili o všem a ničem a stavěli společně nové světy ze slov na kuchyňském stole. To byly časy, kdy čas byl….a my s ním."

"C‘était le temps que le temps n’existait pas. Le temps qu’on se réunissait autour d’une table en famille, entre amis. Dans le jardin, dans la cuisine ou l‘odeur du café au coin du feu; des plats mijotés et du gâteau au chocolat embaumaient la maison et nos papilles. Le temps des souvenirs ou on parle du rien et du tout et on refait le monde. C‘était le temps de prendre son temps."